Laboratoř. Stala se ústředním bodem mé obchodní prezentace. Už jen prostý fakt, že hromada vývojářů softwaru má k dispozici celou místnost věnovanou elektronovým mikroskopům, 3D tiskárnám a mechatronickým zařízením v různém stadiu rozebranosti, byl (přinejmenším pro mě) dostatečně silný důkaz naší “náklonnosti” k programování pro hardware.
Poznámka bokem – většina naší práce ve vývoji nějak souvisí s fyzickým (skutečným) produktem. To však nutně neznamená, že jde jen o embedded vývoj. (Ve skutečnosti je poměr mezi embedded vývojem a vývojem aplikačním, platformním či cloudovým naprosto zřetelně ve prospěch druhé skupiny.)
Žel, nezasvěceným nelze úplně jednoduše vysvětlit, proč je pro nás tak důležité laboratoř v Edhouse mít. Rozhodnul jsem se proto věnovat víc než “jeden slajd” její historii a tomu, proč je pro nás (jako vývojáře SW) tak důležitá. V normální konverzaci máte asi půl- až minutu na to, abyste zákazníkovi vysvětlili podstatu věci. To celou věc ještě komplikuje. Můj skromný názor ale je, že si zasluhuje podstatně více času.
Pro ty z vás, kdo jste milovníky faktů, obrázků a delšího textu, je určen následující detailní chronologický popis. Naopak vy “přeskakovači” můžete rovnou přejít na poslední část článku.
Začali jsme vcelku přirozeně v malém. Tehdy jsme pracovali na softwarových projektech souvisejících s infrastrukturou pro elektronovou mikroskopii. Seznamovali jsme se softwarovou platformou společnosti FEI, přičemž jsme využívali znalosti v oblasti hardwaru a vývoje elektroniky. V té době byl firmware naším denním chlebem. Takhle to šlo asi šest let, než jsme se cítili na to pracovat i na funkčních prototypech HW, které jsme používali pro testování.
Dalším logickým krokem pro společnost pracující na zakázku bylo – ano, přesně to – požádat o celé zařízení. Psala se léta Páně 2014, když jsme konečně dostali úplně první elektronový mikroskop do našich prostor.
Proč? Umožnilo nám to v procesu integrace a nasazení ušetřit spoustu peněz. A když říkám “peníze”, myslím tím jak naše prostředky (čas, který jsme mohli využít jinde), tak i prostředky našeho zákazníka (myšleno stejnou logikou).
Jakmile jsme měli zařízení, potřebovali jsme někoho, kdo by je obstarával. A tak jsme přijali systémové inženýry, aby podporovali práci vývojových týmů.
Získali jsme dostatek zkušeností s používáním skenovacích elektronových mikroskopů pro testování softwarových aplikací. Jsme tak schopní testovat a prototypovat funkce softwaru proti skutečnému hardwaru a používat námi napsané aplikace identickým způsobem jako operátoři mikroskopů (koncoví zákazníci).
V Edhouse máme první komplexní projekt pro vývoj platformy (hurá!). V roce 2017 odstartovala Prisma E a později vyústila v nový produkt – elektronový mikroskop s elektronovým dělem. Tento projekt byl dále doplněn o integrovanou spektroskopii. Výsledný produkt, za jehož vznikem Edhouse stál, je ColorSEM.
V tomto roce začal vývoj úplně nového produktu, jehož byl Edhouse klíčovým partnerem. Aktivně vyvíjíme SW platformu a pracujeme na prototypu mikroskopu jménem Axia. Jeho hardware je nově navržený, což přineslo mnoho práce na softwaru.
Nový systém má být snadno použitelný a má umožňovat spektroskopii už v základní výbavě. V průběhu projektu se v laboratoři pro podporu vývoje a QA vystřídaly až 4 kompletní prototypy.
Kompletně přebíráme zodpovědnost za software Axie. Nabíráme lidi na nové pozice, abychom mohli efektivně komunikovat s koncovými uživateli. Spolu s vývojem přichází nové požadavky na naši odbornost, například v oblasti analýzy částic.
Existuje teorie z názvem “Model 70-20-10 pro učení a vývoj”. Říká, že člověk by měl získat 70 % znalostí pracovními zkušenostmi, 20 % interakcemi s ostatními a 10 % v rámci školení a dalších podobných akcí.
Pochybuju o tom, že jsme při budování naší laboratoře měli tuto teorii na mysli. Mám ale za to, že laboratoř představuje pro Edhouse jedinečný benefit – učí naše vývojáře novým věcem. Vytváří prostředí, kde mohou pracovat stejně, jak by pracovali u našich zákazníků, a stejným způsobem se i učit.
Samozřejmě bych se mohl ohánět businessovými výrazy jako “orientace na zákazníka”, “nízké náklady na integraci”, “nižší náklady na přepravu” a “kratší doba uvedení na trh”. V konečném důsledku však laboratoř prostě dovoluje rozšiřovat naše znalosti. Můžeme teď říct ano, jsme softwarová firma, ale umíme to i s hardwarem.
Je pravda, že elektronové mikroskopy jsou tou nejdůležitější a nejsložitější věcí v naší laboratoři. Ale jimi to pouze začalo – naše zákazníky teď vždycky žádáme o to, aby nám poskytli konkrétní zařízení, kdykoliv máme pocit, že to projektu pomůže.
