Už je to 5 let, co jsem jel poprvé do Zlína seznámit se s novými kolegy. Svoji „pětiletku“ jsem strávil na několika velmi zajímavých projektech a naučil se u toho spoustu nových věcí. Jak jinak takové výročí oslavit než rekapitulací tady na blogu? Jenže se to jaksi zvrtlo a nakonec jsem sepsal 5 důvodů, proč byste do Edhouse svůj životopis rozhodně neměli posílat. Co vám tedy při pohovoru naše HR nejspíš zatají?
Není nic lepšího, než si doma zanadávat na kolegy z práce! Ale to se mi za těch 5 let ještě nestalo. Možná je to náhoda, možná štěstí, ale osobně spíš podezřívám naše HR oddělení, že prostě umí vybírat kolegy tak, aby zapadli do týmu. Když už si na někoho musím stěžovat, tak jen na sebe, že jsem si třeba něco blbě naplánoval.
Snad v každém inzerátu najdete ono kouzelné „přátelský kolektiv“ nebo „rodinná atmosféra“. Věřte mi ale, že se často jedná jen o prázdnou frázi. U nás to ale platí na 100 %. Řešit u piva problematiku mollových stupnic s kolegou na jedné straně a rekonstrukci bytu s majitelem firmy na straně druhé? No problem.
Když už je řeč o mollových stupnicích, koncentrace muzikantů je v Edhouse (podle mě) nadprůměrná. Vytasit na teambuildingu kytaru není žádná machrovina, pár už jich zřejmě vytažených bude. Když pak kytara obkrouží celé kolečko kolem táboráku a MáSlo vytasí znělky z devadesátkových večerníčků, při kterých „zpívá celá rodina“, není pochyb o tom, že co edhousák, to muzikant.
Saša je kytarista a taky trochu vývojář
A když někdo není zrovna muzikant, tak hraje divadlo, maluje, nebo třeba tancuje. Prostě samý umělec.
Jediné, co nám v tomto ohledu chybí, jsou bubeníci. Minimálně do Olomouce by se nám jeden hodil. Jestli umíš hrát na bicí a třeba i trochu programovat, ozvi se!
Další skupinu kolegů tvoří sportovci. Dresy Edhouse potkáte všude – v lese, na oválu, na ulici nebo cyklostezce. Kromě běhání je hodně oblíbená cyklistika nebo také fotbal s florbalem, ve kterém se jednou za čas koná i firemní turnaj.
Po ránu to někdy v kanclu může vypadat jako na závodech. Fronta před sprchou, v kolárně plno a na sušáku poslední místo na ručník. Kdo dřív přijde, ten dřív suší!
Správný edhousák běhá pořád!
Ono to běhání má něco do sebe. Každou chvíli někdo slaví narozeniny nebo jiné výročí a stoly v kuchyňce neustále poskytují přísun dobrot všeho druhu. Když přidáme ještě pizza obědy, snídaně s nováčky nebo grilovačky na terase nové olomoucké pobočky, tak se ze snahy o udržení štíhlé linie stává každodenní bitva.
A když už se náhodou stane, že nikdo nic neslaví, uděláme si soutěž o nejlepší bábovku. Vyšíváme software a pečeme bábovky!
Moje bábovka sice nevyhrála, ale získala cenné body za branding
Neděláme weby ani mobilní aplikace ale software pro vědu a výzkum. Na první pohled nic moc sexy. V jaké jiné práci si ale můžete osahat elektronový mikroskop nebo vyzkratovat řídící jednotku záložního systému, který zajišťuje osvětlení závodů Formule 1?
Udržovat si aktuální přehled v technologiích je pro vývojáře nutností. V Edhouse je to ale jen část znalostí, které si musíme rozšiřovat. Vyvíjet nové funkce nebo aplikace pro elektronový mikroskop znamená rozumět také elektronové mikroskopii. Tohle platí snad na všech projektech, na kterých pracujeme. Někdo by to mohl brát jako překážku, ale já v tom naopak vidím velkou výzvu a možnost rozšiřování svých znalostí. Možná i to je důvod, proč mě tahle práce baví – šťourat se ve věcech, přicházet jim na kloub a pochopit, jak fungují.
Jak funguje elektronový mikroskop?
A když se neučíme, tak učíme. Pořádáme pravidelně firemní workshopy nebo konference a sdílíme tak nasbírané informace a zkušenosti mezi sebou. Také ale například učíme děti základy programování v rámci programu Edison do škol.
Edisoni se zabydlují v Edhouse
